Slunce se odráží v obrovských vodních plochách, rodiny vyrážejí na kolo, nadšenci zkoušejí paddleboardy a na jezeře se to hemží plachetnicemi. To, co je dnes v Lužické jezerní krajině na denním pořádku, se ještě před pár desetiletími zdálo jako neuskutečnitelný sen. Z měsíční krajiny bývalých hnědouhelných dolů táhnoucích se od Berlína k Drážďanům se stala atraktivní rekreační oblast. V Lužické jezerní krajině s více než 20 uměle zaplavenými jezery a splavnými kanály vzniká největší člověkem vytvořená vodní krajina v Evropě.
Lužická jezerní krajina není jen tak ledajakou rekreační destinací. Je to krajina v přerodu. Fotografie před a po dokumentují, jak se z hnědouhelného revíru stal dovolenkový ráj.
Senftenberger See
dnes: jezero Senftenberger See s městským přístavem, foto: Nada Quenzeldříve: důl Niemtsch (1938), foto: Archiv LMBV
Bärwalder See
dnes: jachetní přístav Klitten na jezeře Bärwalder See, foto: Peter Radkedříve: důl Bärwalde, foto: Archiv LMBV
Bergheider See
dnes: důlní dílo F60 u jezera Bergheider See, foto: Katja Werschdříve: vlak na uhlí v dolu Klettwitz-Nord (1978), foto: Archiv LMBV
Großräschener See
dnes: IBA-terasy u jezera Großräschener See, foto: Nada Quenzeldříve: lopatkové rypadlo v dolu Meuro (1998), foto: Archiv LMBV